Kačeři, kešky a nešvary kolem aneb jak to vidím já III.
Ve druhé části jsem psal o listingu a logbooku a věcí kolem. Jak jsem psal, nechci nikoho poučovat, ale upozorňuji na věci, které se mi prostě nelíbí. Proto vzniklo toto povídání. Samozřejmě by se našla celá řada dalších drobností, které by stály za zmínku, ale to už si časem každý z kačerů prožije a zhodnotí sám. Ve třetí a poslední části se věnuji vlastnímu nálezu kešky a vyhýbání se mudlům, při jejím hledání.
Kde, jak a kam umístit kešku, a všechny další záležitosti kolem, řeší pravidla, která jsou dostupná na www.geocaching.com, nebo www.geocaching.cz , http://wiki.geocaching.cz atd. Mně ale jde spíš o to, jak se někteří kačeři, bohužel, chovají při nálezu kešky. Předpokládejme, že si owner s keškou a jejím umístěním trochu pohraje a umístí ji dejme tomu na pěkné místo. Nějak ji zamaskuje, i když to není někdy vůbec potřeba.
Potom se ale následně v logu objeví poznámky, že keška byla někde pohozená, nebo otevřená, poškozená, logbook mokrý, keška plná vody atd… To se prostě stát může, najde ji třeba nějaké dítě nebo někdo, kdo neumí asi číst, že se jedná o hru, anebo tam na kešce není vůbec žádná zmínka o tom, že to je hra a neznalý nálezce ji odhodí. Ale bohužel, mnohokrát jsem byl svědkem toho, že keška nebyla pevně uzavřená, nebo patřičně zamaskovaná. A to podle mne dělají někteří velice spěchající kačeři. Nechápu jejich počínání, na hledání kešky stráví třeba i několik minut i déle a potom tak spěchají, že krabku nezavřou, nedají do případného igelitu, nezamaskují ji. Prostě rychle pryč za dalšími nálezy…. Stejně tak logbokk uvnitř krabky bývá většinou v igelitovém sáčku. Ovšem mnohdy je otevřený a logbook pochopitelně i mokrý. Nebo umístí krabku jinam, nežli ji usadil owner... Potom není divu, že krabka po několika poškozeních je ownerem zrušená. Hlavně, že mají nález a bodík a hurá na další…..
Hrajeme přece hru ne na rychlost, ale na pohodu, žádný spěch. Takovým počínáním potom kazí radost nejenom následovníkům, ale i samotnému ownerovi. Z vlastní zkušenosti bych mohl uvést řadu konkrétních příkladů. Kolega nesčíslněkrát doplňoval tužky do kešky. Přestalo ho to bavit, dále už je nedoplňoval, ale hned se v logu objevila poznámka: „chybí tužka“. To opravdu „potěší“, nemá továrnu na výrobu tužek .
Samostatnou kapitolou jsou tak zvané „městské kešky“. Jistě, je spousta vynikajících míst v městech, kvůli kterým je dobré kešku umístit. To naprosto chápu. Ale pokud se keška umístí na místě, kudy chodí davy lidí (někdy to opravdu jinam nejde dát), není to právě nejlepší pro nenápadný odlov i přes to, že se každý jistě snaží být hodně nenápadný. Je li keška umístěna tak „vtipně“ někde uprostřed malého náměstíčka či květinového záhonu atd. a kolem kam se člověk podívá, jsou okna, tak je odlov ve dne či v noci je rovněž nepříjemný. Jistě, má to něco do sebe, ale je to prostě něco jiného, než hledat kešku v přírodě nebo na zcela nenápadném klidném místě bez mudlů. Jde spíš o to, že lidé jsou zvědaví, co to tam dělají, co hledají, kam co vracejí atd. a tak se může lehce stát, že kešku najdou a z neznalosti či škodolibosti zničí… Stává se to docela často. Nebo naopak ti poučenější o ní vědí a dokonce ji kačerovi přímo ukáží. I to se mi několikrát stalo a je to docela legrační….
No a přijít je kešce, kde právě stojí paní s kočárkem a nemíní odejít, protože živě diskutuje s jinou, chce opravdu velkou trpělivost a případně častější návštěvy, pokud se až příliš zapovídaly. Podobně jiných příkladů a zážitků a mnohdy i velice vtipných, má každý jistě hodně. Mně se to stalo mnohokrát. Mudlové jsou prostě nevypočitatelní… ale zpestřují naši hru o zajímavé a většinou i veselé zážitky. A také do jisté míry zvyšují adrenalin a zkouší naši trpělivost…
Dalo by se psát ještě hodně o věcech, které se mi prostě nelíbí. Ovšem je mi jasné, že to nijak asi neovlivním. Jsou to jen moje osobní dojmy, zážitky. Je to je jen a jen v lidech - hráčích, jak berou či neberou tuto pěknou a zajímavou hru vážně či nevážně, jak ctí pravidla hry, ale i nepsaná pravidla obecně slušného zacházení, chování a také určitou úctu k ownerům, bez kterých by asi hra nebyla. Ne každý chce či si troufá založit kešku. Přesto mi ale bude velkým potěšením, když si někdo, kdo se třeba pozná v některých příkladech, které jsem tu popisoval a uvědomí si svoje chybné počínání. No tak to by bylo veliké a příjemné zadostiučinění, že jsem se tu nevypovídal zbytečně.
A tak přeji všem, kteří dočetli až sem, hodně radosti ze hry zvanou geocaching.